Root
Reap of Hell
1. Intro (Beethoven Allegro)
2. Litanie k Satanovi
[Charles Baudelaire]
Satane smiluj se nad dlouhou mojí bídou!
Ó, ty, jenž nejvíc znáš Ó archanděli hněvu
jsi zavržený bůh zbavený chvalospěvu
jak ukrivdili ti kníže exilu
ač byl jsi přemožen, nepřišels o sílu
Ty, který všechno víš, Ty pane hlubin králi
jsi lékař úzkostí a utišuješ žaly
Ty, ktorý pronikáš svým zrakem arzenál
kde kovy pohřbené spí v tvrdém lůne skál
Ty, dáváš zločincům pod šibenicí klid
jenž drtí, ponouká a pobuřuje lid
Ty, abys zachránil nás z pozemského víru
naučils míchati nás uhlí, ledek, síru
Ty lampo vyhnanců a objevitelů
jsi knězem šibenic a spiklých mstitelů
Satane smiluj se nad dlouhou mojí bídou!
3. Sedm jezdcu
Sedm černých jezdců řítí se temnou nocí,
na jejich pláštích sedm černých křížů září.
Každý kříž obrácený, tak to musí být,
země již pod kopyty koní vaří.
Řítí se k tajemnému cíli, ke svému otci,
jenž Rootan jmenuje se.
Krev stéká po černých hřbetech koní,
když Abaddon dá povel zastavit.
Země se otvírá a všechno kolem duní.
Rootanův znak zjeví se před nimi.
Skloní se před otcem svým všech sedm černých jezdců.
Pentagram září, Rootan se usmívá!
Z pochvy sedm ocelových mečů letí,
u Pentagramu do země se noří.
Rootan jim žehná obráceným křížem,
vaří již voda všech světových moří.
A již zase mají své meče pevně v ruce
a v noční tmě všech sedm černých jezdců mizí...
4. Písen pro Satana
Ach Satane, Ty vládče všehomíra,
jak skála pevná je má láska k tobě.
Nezměnitelná v tebe je má víra,
obrácený kříž chci mít na hrobě.
Tvůj obraz mám vypálený v srdci -
v srdci, které je navždy tvoje!
Když navštívíš mě někdy v noci,
pentagram zazáří jak světlušek roje.
Tvým jménem proklel jsem kostely a chrámy,
mou duši sám Lucifer si vzal.
Spálil jsem Bibli a podobný krámy
a tobě své tělo věnoval.
Vím, že jsem tvůj, jsem majetkem tvých synů
a těším se na tvůj ohnivý Ráj.
Jen vírou v tebe já odčiním svou vinu,
pak půjdu dál, až na propasti kraj.
Při Černé mši jsem vždy nesmírně hrdý,
že do učení k sobě jsi mě vzal.
Co nezmohou dnes jěšte žádné vědy,
to všechno ty už dávno znal.
Když skládám ruce do středu Pentagramu,
a duše má se začne zachvívat,
pak vždycky poznáš, že nikdy tě nezklamu,
že navěky tě budu milovat!
5. Hrbitov
Každou noc ve dvanáct
hroby se otvírají
mrtvoly vylezou
klouby si narovnají
Jen já tam s nimi býval
u hrobky jsem stál
a poslouchal jak hrají
ten náš BLACK METAL
ten náš BLACK METAL
Hrají ho kostlivci
jen bílý zuby svítí
a mrtvoly tancují
hroby se propadají!
6. Outro: Zvony 00:39
Lyrics in plain text format