Žrec
Žertva



1. Vítej, nový dne


2. Žertva

Slunce, věčným ohněm
Probuď pole posvátná
Mokoši ať vzkvétá
Naše země úrodná!


Daruj mocný Perune božskou vláhu
Snes nebeský déšť
Ať naše hrdá krajina bují
Odráží svou slovanskou čest!


Neseme Ti zrní, základ našich krmí
Neseme ti ovčí stříž, naše díky uslyšíš…
Sláva Mokoši!


Ty, jenž jsi prošla
Plameny bitev ukrutných
K tvé slávě zdvihnem meč
Ve jménu předků prastarých!


3. Kamenný kult

Svírám v ruce dar země
Posvátnou hlínu z časů dávno minulých
Tvrdá a suchá je ta půda,
Kterou zasypán hrob mých otců jest!


Zkroucené kořeny zeschlých stromů
Proráží kameny
Někde tam dole v zemi
Ukryta je věčná moudrost.
Nastal čas návratu
K zapomenutým kořenům pohanským!


Posvátný kámen tisíciletý
Duchové hor tu bdí
Cítím tu sílu skrytou v podzemí
Kde prastarý menhir spí.


Vracím se na místa
Kde stávala slovanská hradiště
Rozmlouvám skrze kameny
S duchy skalního království.
Úrodná černozem
Skrývá své kamenné tajemství!


4. Lystoczku czerwenyj

Lystoczku czerwenyj
Czom sia ne zełenysz
Stara mamko moja, stara mamko moja
Stara mamko moja, czom mia ne ożenysz
Ożenyłbym ja sia
Mam ja na to wolu
Ale gazduwania, ale gazduwania
Ale gazduwania, toho ja sia boju
Starał sia mi otec
Że nia bude chował
A ja na aprila, a ja na aprila
A ja na aprila, uż mu narokował


5. Krev předků

Rychle bratři, taste meče
Chci slyšet křik a sten
Nepřítel se na nás valí
Tak braňte naši zem!
Pozvedneme svoje zbraně
Z ohně stvořeny
A vstříc smrti vykročíme
Na marš poslední.
Hej, sláva bohům!


Zlatou září sluneční
Veď naše kroky
Dažbogu, synu Svarogův
Nenech zhynout své vnuky!
S bohem války za zády
Naše řady poběží
Hej, Perune všemocný
Dodej nám odvahy!
Hej, sláva bohům!


Bratři rychle do lesů
Tam najdeme klid
Však my se ještě vrátíme
Nezradíme svůj lid
Mezi větvemi stromů
Načerpáme sil
A s bohem sedmihlavým
Dobyjem svůj cíl!
Hej, sláva bohům!


S řevem srdceryvným
Vyběhneme vpřed
Odvážně a statečně
Vítězství nabudem!
Až všechny zbraně utichnou
A s nimi i řev
Takhle hrdě zvítězí
Jen slovanská krev!
Slovanská krev!


6. Nový věk pohanský

Za vlády slovanských bohů
Silných a nesmrtelných
Hrdost a čest našich otců
Dosáhla vlasů Dažbogových
Tehdy na zem předků dopadla morová rána
Pouta s přírodou přetržena
Naděje byla do země zadupána
Ve jménu kříže zničena
Naše posvátná krajina
Zplodila tebe, tvé syny a dcery
Nyní přišel čas návratu
Do pradávné éry!


Дружина Перуна, натянутый лук
Мы кожей обшиты, Ярило нам друг
Нам кони как стрелы, нам дружба стена
Где храм полог неба, там вера сильна.


V dnešní špinavé době
Zanikla veškerá úcta
Nikdo se neobrací na tradice
Starého světa
Věčný oheň v srdci plane
Potomkům hromovládného boha
V nás ozývá se volání krve
A přírodní slovanská síla.
Duchové našich předků
Na nás stále vzhlížejí
S naději, že jednou přijde
Nový věk pohanský!


7. Nebeské stríbro Perunovo (Nokturnal Mortum cover)

Skrz nebesa i mračna
Připlíží se k smutné Luně
V neprostupné mlze
Spatří stříbro uvnitř v lůně
Lačnost trhá žíly
Když zloděj cestou přikrade se
Vsedne na trůn nebes
A bohům z očí jej odnese!


Vznesl se nad bohy
Získal jejich sílu
Povýšil on Peruna
Nad živé vše a mrtvé!
Jako bájný Prométheus
Dal lidem záři ohnivou
Stříbrný dar měsíce je
Tichým jeho poselstvím
Národ dávno padlých hrdinů
Přiměl povstat do války!


Ať nebe rozpoutá svůj hněv!
Pro pochopení víry!


Tam, kde se v jedinou strast
Spolčilo nebe i země
Táhne se nejvyšší z hor
Úzkost teď rodí se ve mně…
Tu horu obchází zvěř,
Z jara sem neletí ptáci
Do smrti smrťoucí tu
Poutníku cesta se ztrácí.
Zná cestu jen jediný muž
Bílého vlasu i vousu
Dýkou on zahání mráz
Déšť před ním se promění v Slunce.


Až vstoupíš do nebeského chrámu
Ukryj tam, co sílu v něm střeží
Od lidských očí, od vran
Zemským čárům, a navěky všem
Lžím!


Rozezní se chór
Probudí se otců sláva
Strážcové se vrátí zpátky do země stínů.
Zášť, vrytou touhou neskrývána
Pramen bídy nechť navždy
Zpustne v korytách!


Přes sedmero sivých vod
Přes dvanáctero modrých lesů
Prchal zloděj pustinou
Stříbrnou!
Divým větrem poháněn
A hustou mlhou ukrýván
Byl okouzlen tou nádherou
Stříbrnou!


Národ, jenž lunou blahoslavený
Symbol irijské slávy
Vlčí krev a krutost lidu našeho
Ve válce za pravdu a čest!


Pravda, kdo z nich ji má
Pravda, kdo ji zná
Jeden cestu nám dal
Stříbrem ji lemoval.


Pravda, kdo z nich ji má
Pravda, kdo ji zná,
Druhý stříbro na něm jen
Pokorně získal.


8. Raráš Rakáša

Od mlýna za špejcharem
Na cestě říční val
Dávno už nevzpomíná se
Kdy a kdo ho tam dal.
Devět dní do dožínek
Blíží se hodokvas
Náhle je pěšina volná
kámen v potoce zas.


Raráš Rakáša otepy stáčí
Kdo se mu znelíbí toho omráčí
V čase žní klasy on klátí
Kdo k němu zabloudí živ se nevrátí!


Mladičká duše čistá
Děvucha švarná dcera
K démonu Černobohu
Cestou se vypravila.
Viděl já jsem ručenku
Po krvavém pláči
Déšť jí v lese smutnou písní
Spící prsty smáčí.
Mladičká duše čistá
Děvucha švarná dcera
Démonu Černobohu
Své srdce zaprodala
V zmar.



Lyrics in plain text format



Main Page Bands Page Links Statistics Trading list Forum Email Zenial