Master's Hammer Jilemnický Okultista (demo) 1. Předehra 2. Mezi kopci cesta klikatá Atrament: Mezi kopci cesta je klikatá, já vzděláni jdu vstříc toť mezer mých buď záplata již štěstím rudne líc! Cesta poznáni je trnitá, jak zrno od plev oddělím? Věz zámku z dálky mne vítá s měděným cimbuřím. Za sebou mam již cesty kus, hle Gasthaus dřevěný a na něm nápis dí: "Zum Spiritus" už ten název hezky zní! Zde zavazadla má tak těžká jsou a plná knih, je vemte prosím nahoru já spát chci v podkroví... A na stůl noste hbitě jen já v Praze naposledy jed, a taky nějakej alkehol co náladu by zved! Kdo ke mě si tu přisedá? Mě zdraví jménem mým? Asi stoletá to stařena já pobouřen jsem tím! A karty rozložené na stolku náhle zřím v místnosti zakouřené čistým konopím! Zděšení mé svrchované jak minulost mou zná já znáti chci však dokonale co budoucnost mě dá! Kartářka: "Zde je král a vedle spodek." Atrament: "Co to znamená?" Kartářka: "Pan urozeny ti asi natře zadek." Atrament: "A co bude dál?" Kartářka: "Objednáš-li kořalku, vzápětí hned zvíme, budeš-li hlavu míti na špalku, anebo štěstí v klíně!" Atrament: Již dost mám, babo, řečí tvých, já okultista jsem! Do karet sice nevidím, však vím co s životem! A v šenku nápis rumělkou: "Et Zum Spiritus Tuo" tam já se sklenkou svou teď budu zpívat duo! Jak z čistého nebe blesk opojen zjevem dívky krásné v mých očích tkví těch zraku lesk i bokův tvary jasné! My probděli jsme celou noc i lože zrána prázdné když stolek svou nám skýtal moc při zaklínání správném! 3. Já nechci mnoho trápiti již pánové váš sluch "Satrapold": Já nechci mnoho trápiti již pánové váš sluch, když je třeba se napíti a žízni splatit dluh. Však dovolte mi říci jen co na srdci teď mám než do komnat zámeckých se s vámi podívám: Já hejtman jsem teď váš a úřad můj je tím, že slovo dávám zákonům kde zločin vrhá stín. Po otci jsem von Satrapold i u dvora jsem znám, tam společnost mi vzdává hold, to s chutí přiznávám! Jak překrásná to výzdoba stěn belgickým sametem! než po okraj je nádoba s tou chátrou rychle zametem! Šat můj samé hedvábí jest a to chci říci směle že připravíme čertu lest, pak bude kňučet v cele! Sbor opilých úředníků: On hejtman jest teď náš a jeho úřad tím, že slovo dává zákonům kde zločin vrhá stín, po otci jest von Satrapold i u dvora je znám, tam společnost mu vzdává hold tož sláva budiž Vám! 4. Můj hejtmane... Štolba Blether: Můj hejtmane a vládče panství jilemnického od sluhy svého přijmout račte koně nového. "Satrapold": Ten dobrý dost, ten dobrý dost. Já nahlížím, že štolba můj na tohleto má nos! Štolba Blether: Ach jasnosti, vždyť nezasloužím pochvaly té vznešené, vždy poníženě Vám jen sloužím co stačí síly mé. "Satrapold": Ten dobrý dost, ten dobrý dost. Však dlužno přiznat - u Dvora by nebyl žádný skvost. Již neztrácejme čas, když volá povinnost se obeznámit s neřádem co budí nelibost. O klid a dobro nám zde uloženo dbát, a chybu dělá ten, kdo porušuje řád. Želvovinou "browning" můj vykládaný jest, prosadíme stůj co stůj zákona tvrdou pěst! Štolba Blether: Tu v hostinci u Spiritusu dlí cizinec podezřelý, zločinem čpí ze všech koutu ohavné to duchaření. A ta dcera hospodského jménem Calamarie, zhýralosti neskrbleno, když mu nalije! A pohleďte, tam v rohu sedí v nevázané zábavě, opřenou má hlavu v dlaních, nablito má v rukávě. "Satrapold": Mladíku, chci uvěřit, a rád vám také přeji, že nechybí Vám apetit v Krakonošově kraji?! Atrament: Apetit mne nevemou a co se toho týká máte nyní před sebou vpravdě labužníka! Teď věz, obludo střízlivá, já okultista jsem, co tě vůbec zajímá, co dělám celý den? Já kašlu na ty úřady co vládnout by mi chtěly, jen sám si zvolím zásady, jak prožít život celý! Štolba Blether: Ty lůzo jedna špinavá, jak mluvíš s naším vévodou?! To žabí tlamy v bažinách dovolit si nemohou! Zde důvod mám, as víc než dobrý jej do šatlavy vzít- za urážky a hrubé vzpoury musí zaplatit! "Satrapold": Ba co víc - on prozradil, jsa takřka v deliriu, že okultismem způsobil on sobě těžkou vinu. A v přítomnosti této dámy chovat se jak dobytek; to srovnám si též Blethere s Vámi až přijedem na zámek! 5. Ten dvanácterák zmizel v houští "Satrapold": Ten dvanácterák zmizel v houští, též soudruhy své nevidím ať odvaha mě neopouští tož na roh lesní zatroubím: Jen ozvěna mi z hloubi zní a pode mnou můj oř, to neveselá večerní jest vskutku společnost! A ke všemu ještě do jámy já se svým koněm pad, tu štěstí Osud přeje mi, že nezlámal jsem vaz. Teď probouzím se z mrákot těžkých, smrti o vlas unikám, když tu náhle z hlubin lesních kráčí dívka spanilá, cha cha cha... Pověz mi jen, že nejsi sen; nevím, zda spím či bdím? Přeludem tím tak okouzlen; cožpak se v ráji nacházím? I kdyby smrti dech mě obešel i zkrátil žití hned, skvost krásnější bych nenašel na světě tisíc let! 6. Litografické kalendáře 7. Já mizérií osudu jsem pronásledován Štolba Blether: Já mizérií Osudu jsem pronásledován a duše má jen pochybnostmi prostoupena jest jak maso červy prolezlé jen život předstírám, ratolest štěstí mého přestala již dávno kvést. Já hejtmanovy přízně požíval jsem nemalé a v úmyslu vždy nejlepším já věrně při něm stál, Tu mezi nás však vrážejí klín síly nekalé- toť důvod proč mě vévoda na koberci skopal. A zoufalství mé dvojnásobně dovršeno když žár moji pomsty spravedlivě nevýslovně vzplál, tu marně k srdcím okultistů hledám správný klíč, sám Atrament od Spiritusu vyhodit mě dal. Do Železného Brodu pěšky hodin dvě a půl, tam znamenitou nálevnu já odpradávna znám a o samotě vyhlédnu si v koutku malý stůl, tam zmařené své ideály v lihu pochovám!!! Já mizérií Osudu jsem pronásledován tělo mé již alkeholem prostoupeno jest, jako slepý jezevec se lesem potloukám a měsíc dává řece stříbra prapodivný lesk. Zvuk rozbouřených peřejí je kravál smrtící, hlas mojí duše znenadání stejný nápěv má! Vzpomínejte na mě někdy v Jilemnici, neboť tady končí cesta štolby Blethera! 8. Že vše jen podle mého přání Poedeldorf: Že vše jen podle mého přáni znamenitě daří se, ještě dnes, já geniální! Přejdu hranice. Dneska máme patnáctého, za týden budu v Káhiře, života bezstarostného užívat si v nádheře. I bez Blethera dovedu si koně osedlati, zlatem, stříbrem, diamanty kufry pěchovati! A pak je tu ten Atrament, jenž sokem chtěl mi být, to zdá se jako malý žert, když mám jej propustit. Kalamaria: Tož otevřete bez prodlení od šatlavy mříž, je na řetězu zavěšený k mému štěstí klíč! Poedeldorf: Cha! Mě uberhaupt už nezajímá zákona teď litera, dvaadvacátého října přivítá mě Káhira! Kalamaria: Mám věřiti svým očím, nebo je to další přelud jen? Stěny žaláře temného pokryty jsou obrazcem. Jsou to kresby mediální a já v nich pravdu umím číst. Zjevení praemurdiální mohou všechno rozluštit. Jste zločinec a podvodník a žádný vévoda, a Vaše pravé jméno zní tak nějak jako Pobuda. Zneužíti chystal jste se hejtmanovy důvěry a s jilemnickým pokladem prchnouti do Káhiry! Poedeldorf: Himmelhergott zpropadeně plán jest prozrazen, s timhletím já vyloženě nepočítal jsem. Horkou půdu pod nohama znenadání mám, rychle ať jsem za horama, než přijde hejtman sám! 9. Mediální kresby