Master's Hammer
Kult mládí a mrazu
1. Kult mládí
V jantaru zalitý pavouk
zatoužil po mouše zkamenělé
ve vedlejším valounu záhnědy
sto milionů let uleželé.
Proč věčný fujavec
jedovaté pižmo klade mezi nás
když soumrak špinavec
barvy míchá?
Když vzkřísils kdysi jednoho dvounohého
monstra s půltuctem končetin pomineš?
Přiznej druhům jiným práva podobného
na zmrtvýchvstání vyhynulých species.
Však příroda svou uměleckou formou
vyjadřuje nadpozemské síly
- orientaci k bahnu kolmou
dva kamínky jantaru se slily.
I vzbouřily se myriády zakončení nervových
v kotli se něco s mlaskotem hýbe
úsvit šlemu buněk hybernovaných
Hexenkessel der Liebe!
Stratigraficky významná zkamenělina
vyjadřuje emoce zabarvením
amoeba kaboní se do zlatova
gigantická chapadla se v živá mění.
Předchůdci prvotních troglodytů
přicházejí državy své obsadit
vrcholy nebetyčných štítů
též nížiny znovu si podrobit.
2. Kult mrazu
Mrzne dobře
i v jemných vlásečnicích
rybničních hvozdů a křovin.
Psychoteror mrazu je přítomný.
Má příchuť skla a paralýzy
a třes co brání pažím zdvih
chladnokrevná pára, šlahoun mízy
tekutý dusík z průrvy dých.
Koho neseš na svých bedrech
ponorná ty řeko?
Pachole, co ve tmě ssálo
netopýří mléko.
Snažím se prozkoumat to zřídlo
geometrii krystalu
jádro, co dávno vystydlo
a duši obecního močálu.
Mrzne dobře
na bulvách skřípou víčka
a mezi kmeny prošel stín
a zase zmizel do hlubin.
Dle glaciální kosmologie
prostor věčné ledy plní
svět dutě vypouklý je
a stolek už se pod prsty vlní.
Duchu Hannse Hörbigera
pokorně Tě prosíme
vysvětli nám kam se teda
všichni slepě řítíme?
„Vzdálena od rozbředlosti
pod nulou teprv slova zrají
permafrostem ku věčnosti
ledy ať raděj nepukají.“
„Mrzne dobře
a bude mrznout ještě líp
blíží se orbitální disfunkce:
dráha Země jest vychýlená
a vzdaluje se od Slunce.“
Lyrics in plain text format
